Musím se naučit říkat NE!

Znáte to všichni. Teda doufám. Jdete si takhle po ulici s poslední stovkou v peněžence, co vám má vystačit do konce týdne, říkáte si, jak je venku ale krásně a najednou na vás zpoza rohu vybafne jakýsi podivín s košíčkem. V košíčku má kasičku a na krku visačku. A teď po vás chce "jenom" 60 Kč na psí útulky a prosí a vysvětluje a směje se a říká vtipy a vy mu prostě narvete do ruky to kilo, ani nevíte jak a čekáte na to, že vám vrátí těch čtyřicet korun, ale on je vám nevrátí, protože si najednou uvědomí, že nemá drobný a vám už je blbý si tu stovku brát zpátky, tak mu ji necháte celou.
Tohle se mi stává pravidelně jednou za měsíc. Prostě neumím říct NE. Naser si. Dám ti stovku, ty si necháš 90 kč a zbytek možná hodíš do kasičky. Takže vypadni. Vím to, ale neřeknu to.

No ale čert vem tu blbou stovku jednou za měsíc, to ještě není taková tragédie. Horší jsou situace, kdy vám třeba píše pětkrát denně kluk. Bombarduje vás pozvánkama na kafe, víno, film či co. A vy prostě nedokážete říct NE, neotravuj. Radši si vymýšlíte různé výmluvy, kličky a omluvné fráze typu: Promiň, ale nemyslím si, že jsem holka pro tebe... Až to nakonec musí skončit nejlepší kamarádka, která dotyčnýmu milosrdně napíše krutou pravdu, že ta dokonalá holka v jeho očích trpí nevyléčitelnou schizofrenií a že o volných chvílích rdousí ze vzteku štěňata. Jasně, že ne. Ale zabralo to! :-D

No a pak třeba taky jdete na rande s Američanem! Tudíž debata pouze v angličtině, což už si jen to koleduje o okamžité odmítnutí. Ale to vy neděláte, protože říct NE neumíte. No a než se rozkoukáte, tak má ten kluk ruku kolem vašich ramen, druhou na koleni, kterou nebezpečně rychle posouvá výš a líbá vás stylem, že máte do pěti minut držku nateklou od kousanců jak po vyplnění botoxem. A když vám zrovna nešmátrá rukou po noze, tak vás tahá za vlasy nebo "masíruje" krk tak náruživě, že by si to kdekdo mohl splést s rdoušením štěňat. No a vy neumíte říct ne v češtině, natož v angličtině, že jo...

Takže milé jaro, já vím, že stromy pučí a včeličky lítají a klukům se zapalujou lejtka... ale já! už na žádný rande dlouho nepůjdu. To svatosvatě slibuju! Aspoň do té doby, dokud se nenaučím říkat NE!

PS: Když jsme vyšli ven z baru a on mě chtěl pozvat k sobě domů, hodila jsem takovej sprint za tramvají, že jsem lepší výkon nepředvedla ani když mě tenkrát honilo divoký prase. Což byla vlastně ta samá situace jako včera.