(Ne)bizarnost ve světě českých youtuberek

Už je to nějakou dobu, co Českou republiku pohltil fenomén youtuberů, tedy dospívající mládeže, která staví svoji kariéru na tom, že pravidelně nahrává na internet svá autorská videa. Koncept jako takový se mi nesmírně líbí. Pokrok prostě nezastavíš. Dnešní generace puberťáků nemá čas číst ( je děsně líná na to, aby aspoň zkusila něco přelouskat), tak své deníky, blogy, koníčky a nápady přeformovali do internetového videa. A tady moje nadšení končí...
Počet youtuberů je zhruba shodný jako počet fanoušků tohoto hitu. Tedy obrovský!!! Někdo měl ovšem štěstí, natáčet začal dřív a fanouškovskou základnu má tedy větší. Nebojím se nových věcí. Před patnácti lety jsem sledovala telenovely, před deseti Super Star, tak jsem si řekla, že dnes je načase okusit svět tzv. vlogerů. Prostě další způsob prokrastinace.
Youtubeři se dělí na několik skupin, zjednodušeně se dělí na kluky a holky (tedy na beauty vlogerky a letsplayery). Jelikož já se u počítačových her málokdy dostanu přes tutoriál a občas si něco napíšu do ELLE, moje volba byla jasná. A možná to byl ten průser, nevím... Projela jsem minimálně patnáct různých holek, které mají na svém kanále aspoň 100 000 odběratelů, což je meta, po které se můžete považovat za slavnou youtuberku. Většinou to bylo vždy stejné. Slečna s rudou pusou, umělýma kytkama na hlavě, v kostkované košili, se "zajímavým" náhrdelníkem, namalovanými nehty, sedící na posteli v bílým pokoji, na které svítí vánoční světýlka (klidně i v březnu), vypráví o tom, co si v daném měsíci koupila. Samozřejmě s projevem sedmiletého dítěte.
"A taky mám hrozně ráda tuhle kabelku od Calvina, protože je hrozně to... malá... a všechno se mi do ní vejde... iPhone, power banka i rtěnka.. prostě všechno, co potřebuju... tady má ten dlouhej to... no, jak se tomu říká... pásek... kterej si můžete odtoo... a nebo to můžete nosit normálně přes to... byla strašně drahá, ale já si řekla, že si ji zasloužím.. No a ještě jsem si koupila tenhle štětec, značku ani typ už teda nevim, kterej je hrozně to... na tváří uděláte ďup ďup a už to je... prostě fakt jemnej... úplně ho miluju."
Když to zrovna nejsou nákupová videa, tak to jsou tutoriály na "různé typy" líčení, účesů a výběru outfitu. Po shlédnutí pátého takového videa jsem to vzdala, protože už dopředu jsem věděla, co přijde. Báze, make-up, korketor, pudr, světlý stín do vnitřního koutku, tmavší hnědý do ohybu, pořádně blendíme, černá linka, řasenka, obočí, tvářenka, rozjasňovač a vždy na závěr rtěnka od Macu. Na hlavě bobek z vrchních vlasů, stejně jak to nosí všichni a hlavně Zoella (modla světového internetu), slim džíny, kostkovaná košile, conversky a kabelka od Calvina. Vždycky... vždycky... Hodně se točí Ask videa, stejné tagy, pořád dokola ty samé výzvy, ranní, noční, štědrovečerní, velikonočí, víkendové a opravdové rutiny. Když už někdo přijde konečně s novým typem videa, stejně okopírovaným od zahraniční youtuberky, do měsíce to dělají všechny. Vánoční video o tom, co kdo dostal pod stromeček všechny začínají větou, že se nechtějí chlubit, ale že to prostě ukázat musí!!! Jeden měsíc všechny milují červenou rtěnku, další měsíc mají všechny pyžamo s mopsem, ten třetí si všechny oblíbily Bubbleology. Tolikrát slovo všechny.. trochu se za to stydím... ale jinak nikdy tak dobře nevyzní to, že to dělají fakt všechny. O tom, jak dvanáctiletá holčička dělá recenze na paletky za dva tácy a jak je momentálně největším hitem fotit svůj OOTD ve výtahu, třeba někdy příště.
K čemu to je, když se bojíte, nebo nechcete být originální a tvořit videa samy za sebe? Jak je možné, že některé z vás  pravidelně sleduje počet lidí, který by osídlil celé Brno, a vy nedokážete říct souvislou větu? Proč se pro vás pořádají festivaly a máte vlastní pořady v televizi, když jste zajímavé akorát tím, že nedokážete mít vlastní názor?
Moc nerozumím téhle laciné slávě... Využijte to aspoň k něčemu rozumnýmu. A ne k píčovinám.