Vezmu za kliku, vejdu dovnitř a řeknu

Děje se to zas, nemůžu tomu uvěřit. Jaká je pravděpodobnost, že tohle zažijete v životě třikrát? Ani sebehloupější telenovala by takové drama nedokázala pokrýt. Stojím před dveřmi. Mám jen tričko a kalhotky, rozmazanou řasenku a polorozpadlý culík. Ještě před chvílí jsem potřebovala strašně čůrat. Teď se mi chce, co se mi vlastně chce. Smát?

Poprvé jsem se v takové situaci ocitla před osmi lety. Byla jsem ve vztahu, který on považoval za vtah jen, když potřeboval můj klín, když si potřeboval léčit mindráky, když potřeboval zahnat nudu. Jenže já byla tak zamilovaná, že i tohle mi stačilo. Byl krásný, měl široká ramena, zelené oči, světle hnědé vlasy a sametový hlas, kterým mi recitoval tu jeho otřepanou báseň vždy, když chtěl vztah. Už si ji nepamatuju. Něco s rybou, vakuem, vesmírem a pocitem štěstí. Sračka. Na silvestrovskou party k jeho kamarádovi mě pozval po tom, co jsme spolu strávili noc. Patřila k těm hezčím, kdy mě líbal, hladil, smáli jsme se a ráno se probudili a necítili se tak moc trapně. Měla jsem plány, ale ty jsem v tu chvíli zmačkala a zahodila jako papír. Nic nemohlo překonat silvestr strávený s ním. V průběhu večera si držel odstup, ale na to jsem už byla zvyklá. Je prostě takový, bojí se definitivních věcí. Ale kdyby ke mně nic necítil, tak mě sem mezi své kamarády nezve, ne? Pak dorazila holka. Starší než my, ne moc hezká, prý její přítel pracuje, tak nevěděla, kam jít. Jen pojď mezi nás, to je v pohodě, aspoň se budu mít s kým bavit. O pár hodin později už jsme leželi ve třech v jedné posteli. Líbali se. Když došlo na sundávání svršků, řekla jsem, promiňte, ale já nemůžu. Holka odešla. Usínala jsem mu v náručí a představovala si naši svatbu. K ránu jsem se vzbudila, on nikde, asi ještě s kamarády dopíjí poslední piva. Potřebovala jsem čůrat. Celý dům spal. Nikde nikdo. Dojdu ke dveřím na záchod a než stihnu vzít za kliku - hmm, eh, eh, ano, ještě, hmm.

Kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, kurva.

Sevřelo se mi úpně všechno, co mě vyplňuje. Scvrkla jsem se do maličké kuličky a dusila pláč. Chvíli jsem ještě poslouchala, byli v nejlepším, a pak jsem se utekla zpátky do pokoje. Těch posledních pár hodin, než se probudili ostatní, jsem civěla do stropu. On už se do postele nevrátil. Ráno jsem si sbalila věci a utekla domů. Pak mi od něj pípla zpráva: "Nechápu, že jsi nepomohla s úklidem. To jsem si o tobě fakt nemyslel."

Podruhé to bylo s mou druhou největší láskou. Byl krásný. Jeho snědá pleť vedlé té mé čistě bílé z nás dělala dokonalý pár. Chodili jsme spolu rok a procházeli si lehkou krizí. Vlezla jsem mu do telefonu a našla zprávy, jak si s někým domlouvá tajné schůzky za benzinkou. Ale to je jen kamarádka! Kdybys nebyla tak hysterická, vůbec bych to před tebou neskrýval. Je to tvoje vina, lezlo z něj a já si byla jistá, že to skutečně tak je. Tak moc jsem ho milovala a bála se, že o něj přijdu, až to opravdu dospělo do fáze, kdy jsme si dali pauzu. Tou dobou otevíral svůj nový tetovací salón a já byla mezi pozvanými. Brala jsem to jako krok ke šťastnému konci. Oslava to byla opravdu pompézní, užíval si pozornost ostatních, ale věděli jsme o sobě, věděli jsme, že k sobě patříme. Byla tam holka. Starší než my, celkem hezká. A jak to teď spolu vlastně máte? Ptala se mě a já se divila, proč dolejzá, když ji skoro vůbec neznám. Omluvila jsem se a šla jsem ho hledat. Našla jsem ho. V objetí nějaké prašivé bloncky. Alkohol udělal své, odběhla jsem za roh a tam si v klidu a ve své nově nabyté bolesti brečela. Přišla ta dolejzavá holka, začala mě utěšovat, že to bude dobrý, že ho zná a že ví, že mě má rád, že to bylo jen kamarádský objetí. Uklidnila mě a já ji byla neskutečně vděčná. Po nějaké době jsem začala potřebovat čůrat. Na záchodě pro hosty bylo plno, ale já věděla o druhém pouze pro personál, tak jsem tam šla. Chytám za kliku, když v tom: Hi hi, hmm, eh, joo, nech toho, hi hi, počkej, někdo tam je.

Kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, kurva.

Začala jsem bušit do dveří. Ty jeden zasranej hajzle! Ty jeden hnusnej zrádce! Sesunula jsem se na zem a brečela. Divila bych se, kdyby teď vyšli. Samozřejmě čekali v bezpečí toalety, co se bude dít. Můj hlasitý pláč upozornil ostatní a chodba se začala plnit. Zvedla jsem oči a zahlédla lítostné pohledy i posměšné úšklebky. V tu chvíli se mi zatemnělo před očima. Vzala jsem deštník, co ležel vedle a znovu začala mlátit do dveří. Vylez, ty, ty hajzle. Dělej! Vyšli. Nebyla to ta bloncka, ale ta dolejzavá. Ty vole! Vběhla jsem do salónu a kousíček po kousíčku jsem tím deštníkem začala demolovat, co se dalo. Dlouho mi to nevydrželo. Skupina tatérů mi vytrhla deštník z ruky a jeden z jeho kamarádů mě vzal do náručí a pevně mě držel. Ještě zaslechnu, co ta kráva tak vyvádí, než upadnu do bezvědomí.

A teď tu stojím zase. Za dveřmi můj kluk s cizí holkou a já přemýšlím, jak to řešit. Odejít a dělat, že jsem nic neslyšela? Udělat scénu a rozmlátit byt? Vezmu za kliku, vejdu dovnitř a řeknu:

Z dopisů čtenářů:
1) "No to už si snad děláte kozy, ne? Jednou ok, dvakrát se to stane, ale třikrát?" A padl výstřel.
2) "Janku, ty kokote, proč jsi nezavolal?!"
3) … vejdu dovnitř, zeširoka se usměju a slečně pogratuluju k výběru toho největšího sráče pod sluncem.
4) "Nasrat!"
5) "Jsem těhotná."
6) "Svlékni se a vlítni na mě."
7) "Máš pěkný fotky a profil."
8) "No do prdele..."
9) "Táhněte všichni do hajzlu, jsem pro vás moc dobrá. A taky umím demolovat."
10) "Ahoj!"
11) "Stejně všichni zemřeme."
12) "Profil v topu."